Historie kapely Iron Maiden se začala psát již počátkem roku 1976. Tehdy teprve
devatenáctiletý basskytarista Steve Harris poskládal svou kapelu, které dal název právě
IRON MAIDEN. Dalšími členy kapely jsou Paul Day (zpěv), Terry Rance (kytara),
Dave Sullivan (kytara), Ron Matthews (bicí). V prosinci roku 1976 již měla kapela
nacvičený celkem solidní repertoár a začali objíždět londýnské kluby. Sestava ovšem
neodpovídala již původnímu složení kapely. Zpěvák Paul Day odešel a na jeho místo
ještě v roce 1976 nastoupil Dennis Wickock. Terry Rance koncem roku 1976 odchází a
Steve Harris 1973 na jeho místo nastupuje Dave Murray (kytara).
Během roku 1977 v kapele probíhají další personální změny. Odchází kytarista Dave 
Murray a jeho místo na pár měsíců zaujme Terry Wapram (kytara). Z kapely odešel také
bubeník Ron Matthews a za bicí se posadil Barry Graham "Thunderstick" Purkis. Během
roku 1977 byl členem kapely také klávesista Tony Moore. Následně odchází kytarista
Terry Rance a na jeho místo Bob Sawyer. Další změna proběhla na místě bubeníka. Místo
bubeníka opustil Barry Graham "Thunderstick" Purkis a na jeho místo se posadil Douglas
Gary Sampson, se kterým se Steve Harris znal již od roku 1975 z kapely Smiler.
Doug Sampson se již jako člen Iron Maiden 31.12.1978 podílel na nahrávání 4 demo skladeb
(Iron Maiden, Running free, Transylvania, Sanctuary).
Londýnské koncerty Iron Maiden vzbudily velikou pozornost a zájem gramofonové firmy EMI
Records. Na konci roku 1979 kapela Iron Maiden s touto gramofonovou firmou uzavřela svou
první nahrávací smlouvu. Na tehdejší dobu to byl velmi pozoruhodný počin, jelikož tehdejší
nahrávací smlouvy ovládala punková scéna. Po dlouhé době byla nahrávací smlouva uzavřena
s kapelou, která punk nehrála. Firma EMI Records vydáva v únoru 1980 kompilaci "Metal for
muthas", na které se objevují 2 skladby kapely Iron Maiden - písně "Sanctuary" a "Wrathchild". Nahrávka ohromně podpořila návrat heavy
metalu na britskou hudební scénu. Tisk uveřejnil články, opěvující nastávající novou epochu, která dostala označení "New Wave Of British Heavy
Metal" (NWOBHM).
Sestava kapely se opět mění. Poté co odešel kytarista Terry Wapram,
na jeho místě se krátce vystřídali kytaristé Paul Cairns, následně Paul
Todd a nakonec Tony Parsons. V lednu 1980 odchází Tony Parsons a
na jeho místo byl přijat kytarista Dennis Stratton. Ten se již zúčastnil
nahrávání prvního skupinovího alba "Iron Maiden", na záznamu živého
vystoupení "Iron Maiden Live!! + one" z Marquee Club v Londýně ze
4.7.1980, dále také na EP "Women in Uniform" a pár následujících
singlech.
Během roku 1980 dochází ke změně také na místě bubeníka. Doug
Sampson odchází a jeho místo zaujal Clive Burr. Před příchodem do
Iron Maiden působil v kapele Samson, kde také dříve působil Dennis
Stratton. Clive Burr hrál na prvních třech albech kapely - "Iron Maiden" (1980), "Killers" (1981) a "The number of the beast" (1982).
Iron Maiden - "Iron Maiden Live!! + one" - Drifter - 4.7.1980 - Marquee club
Změna proběhla také na postu zpěváka kapely Iron Maiden. Odešel Dennis Wilcock a na jeho místo se za mikrofón postavil Paul Di'Anno, jehož
rodné jméno je Paul Andrews. Paul Di'Anno se podílel na nahrávkách alb "Iron Maiden" (1980) a "Killers" (1981). Jeho hlas je možné slyšet také
na singlech "Running Free" (2/1980), "Sanctuary" (5/1980), "Twilight Zone" (3/1981) a "Purgatory" (6/1981).
Iron Maiden se v rámci podpory vydání svého prvního alba "Iron Maiden" vydali na turné. Na britských ostrovech koncertují společně s kapelou
Judas Priest, na evropských koncertech pak se skupinou Kiss. Díky koncertům kapela Iron Maiden oslovují mnoho nových fanoušků.
V té době Iron Maiden uznali za vhodné představit širokému publiku svého maskota. Toho
pro kapelu vytvořil malíř Derek Riggs. Tak vznikl slavný Eddie, který patří ke kapele po celou
dobu její historie a je brán fanoušky jako další člen kapely.
Eddie se od té doby objevuje na všech albech a v jakékoliv spojitosti s Iron Maiden. Ůplně
poprvé se maskot Eddie objevil na singlu "Running Free". Lze ho najít na
mnoha velmi různých a často i nečekaných místech. Maskota Eddieho
nosil na svých brankářských helmách Roman Turek. Jeho velkou vášní
byl vždy poslech metalové hudby. Tento vynikající brankář, který hrál
Derek Riggs Eddie v NHL za 3 kluby (Dallas Stars, St.Louis Blues, Calgary Flames) a za český Roman Turek
národní tým, je tak velkým fanouškem kapely Iron Maiden, že měl a má
přezdívku "Eddie" nejen v hokejovém prostředí. Jeho fanouškovství pro kapelu Iron Maiden bylo vždy tak obrovské, že dal svému prvorozenému
potomkovi, svému synovi jméno Eddie.
Na začátku roku 1981 je hotové v pořadí druhé album kapely, které dostalo název "Killers". Od Iron Maiden odchází kytarista Dennis Stratton.
Skupina je v rozpacích, dohodnuté termíny koncertů neodbytně klepou na dveře zkušebny kapely. Posila brzy přichází ze skupiny "Urchin" a
jmenuje se Adrian Smith. Velmi brzy si osvojuje repertoár kapely a nebezpečí že by se
koncerty kapely museli zrušit je tímto zažehnáno. Po koncertech brzy následuje první
obří, tentokrát již celosvětové turné kapely. Z této světové koncertní šnůry si banda
přivezla suvenýr v podobě live EP "Maiden Japan" (1981), jehož záznam vznikl ve
městech Tokio a Nagoja.
Zpěvák Paul Di'Annno nabyl ohromné popularity a nemíní již nechávat rozhodování na
demokratické většině uvnitř kapely. Trnem v oku je mu zakládající člen železné panny
a vedoucí kapely - baskytarista Steve Harris. Paul Di'Anno požaduje vedoucí pozici ve
Adrian Smith skupině a větší honoráře. Tento boj s kapelníkem však Paul prohrál. "Maiden Japan" Bruce Dickinson
se tak jako poslední - v historii kapely Iron Maiden - pyšní jeho hlasem.
Uvolněný mikrofón však dlouho nezahálel. Na scénu přichází univerzitní student techniky - Bruce Dickinson. Jako první skladbu na svém novém
působišti nahrál s Iron Maiden singl s názvem "Run to the hills" (1982). Tato píseň měla fantastický úspěch a tak si s kapelou na spolupráci plácli.
Železná panna neusíná na dobytých vavřínech a rychle ve studiu začíná pracovat, uvědomuje si že je potřeba fanouškům vyslat na trh novou
velkou vinylovou placku. Píše se jaro 1982 a světlo světa spatřil titul "The number of the beast". Tak vzniklo LP album, s doposud největším,
a na dlouhou dobu také nepřekonaným, komerčním úspěchem v historii kapely Iron Maiden.
Sláva, kterou kapela zažívá, by snad mohla napovídat o pohodě uvnitř této heavy metalové formace. Přesto kapelu opouští bubeník Clive Burr.
Jeho místo obsazuje, z několika jiných předchozích kapel ostřílený, vynikající bubeník a sympatický chlapík Nicko McBrain. Touto výměnou se na
několik následujících let sestava kapely stává trvalou.
From left: Dave Murray, Bruce Dickinson, Steve Harris, Nicko McBrain, Adrian Smith.
Iron Maiden - Piece of mind (LP) - Revelations - album vydáno 16.5.1983
První album s novým bubeníkem nese název "Piece of mind" (1983). Opět se jedná o výborné album. Ve Finsku se tohle LP umístilo na 1 místě
žebříčku, kapela v zemi tisíců jezer prodala přes 25 000 kusů "Piece of mind" a tak 3 LP získalo ve Finsku zlatou desku. Koncertní turné tentokrát
končí v německém městě Dortmund. Monstrózní maskot Eddie se na tomto koncertu dočkal velmi nemilého překvapení. Členové Iron Maiden ho
symbolicky zabili. Eddie se ovšem brzy vrátil.
Eddie se vrací v podobě sfingy na titulní straně obalu nového LP "Powerslave", které
spatřilo světlo světa v září 1984. Nejvyššího ocenění z tohoto alba dosáhla skladba
"Rime of the ancient mariner", jejíž délka je více než 13 minut. Tento song společně s
další výbornou písni "Aces high" a s titulním opusem "Powerslave" o délce více než 7
minut katapultoval železnou pannu až na ůplný vrchol popularity po celém světě. Je to
album plné špičkového heavy metalu a po celých téměř 51 minut nenudí.
Následující dlouhé celosvětové turné bylo zaznamenáno a následně vyšlo na dvojalbu
"Live after death" (1985). Na těchto 2 vynilech se nachází 102 minut toho nejlepšího
z dosavadní tvorby kapely Iron Maiden. Tento koncertní záznam - pořízený v říjnu 1984
a v březnu 1985 - vyšel pod stejným názvem také na videu.
Tato koncertní šňůra "World Slavery Tour" byla maximálně úspěšná, "živé" dvojalbum
"Live after death" se umístilo na 2 místě v britském albovém žebříčku. Dosáhlo zlaté
desky na Britských ostrovech za více než 100 000 prodaných kusů. V Kanadě bylo 2x platinové za více než 200 000 prodaných kusů. Rovněž v
USA bylo 2x platinové, ve spojených státech se prodalo dokonce více než 2 000 000 kusů! Byl to ovšem také konec jedné velké periody kapely
Iron Maiden.
V září 1986 vychází singl s názvem "Wasted years" a ještě na konci téhož měsíce je vydáno šesté studiové album "Somewhere in time" (1986).
Kapela se vydává trošičku jiným směrem, začíná používat kytarové syntetizátory. Přestože tohle LP bývá dodnes nedoceněno, dle mého názoru
se jedná o výborné album. Na LP se nachází takové pecky - mimochodem dodnes hrané na koncertech - jako "Wasted years" nebo nádherný
song "Alexander the great". O tom že se jedná o skvělou desku, o tom svědčí mnoha ocenění. V Brazilii, v Německu a na britských ostrovech
album získáva zlatou desku. Platinovou desku získalo v USA za více než 1 000 000 prodaných kusů. V Kanadě je tohle LP dokonce 2x platinové.
Na konci listopadu 1986 kapela ještě vydá singl s názvem "Stranger in a strange land", na kterém se nachází 3 songy - kromě titulní skladby také
méně známé písně "That girl" a "Juanita".
Sedmé studiové album "Seventh son of a seventh son" (1988) přináší novinku v podobě použití kláves,
na které hraje Michael Kenney. Album bylo pojato jako koncepční. Michael Kenney dodnes spolupracuje
s kapelou na koncertech. Stará se o chod studia kapely Iron Maiden. Kapelník Steve Harris si ho vybral
jako svého technika, který se mu stará o jeho baskytary.
Použití kláves mnoho posluchačů odradilo, kapela tak ztratila jistou část metalového publika. Věrní zůstali
jen skalní fanoušci železné panny. Album obsahuje takové pecky jako "Can i play with madness" nebo
"The clairvoyant". Úspěšnost tohoto alba potvrzují mnoha ocenění v žebříčcích. Na britských ostrovech
mezi alby získáva 1 místo, ve Švédsku a Švýcarsku se LP umístilo na 2 pozici, v Norsku mezi alby získálo
3 místo a v Německu je to 4 nejlepší deska na žebříčku.
Kapela po vydání alba vystoupí na "Monsters of rock" v Doningtonu, následně zahajuje "U.K. Tour 1988". Michael Kenney
Po dokončení tohoto turné se dostavuje krize. Iron Maiden cítí únavu. Pověstné kamarádství - které se
u kapely před časem zabydlelo a které tolik svět obdivoval - se začalo vytrácet. Někteří členové kapely v této době začínají přemýšlet o svých
sólových projektech. Baskytarista Steve Harris si ve svém domě zařizuje video studio a mixuje "Maiden England", které vyšlo jako limitovaný
double-pack (CD+Video) na začátku listopadu 1989. Kytarista Adrian Smith a zpěvák Bruce Dickinson v té době pracují na svých projektech.
Adrian Smith opustil Iron Maiden a založil si kapelu A.S.A.P. (Adrian Smith And Project) - vydává v roce 1989 LP s názvem "Silver and gold",
které však u posluchačů i kritiků totálně propadlo. Bruce Dickinson na jaře 1990 vyšle na trh své první sólové album "Tattooed millionaire", které
si vedlo nad očekávání dobře. Vzhledem k tomu se ihned rozproudili fámy, že je Bruce Dickinson také na odchodu z kapely. Některé tiskoviny
mylně infomovaly o tom, že jej nahradí Michael Kiske z Helloween. Oficiálně nikdy Iron Maiden nepotvrdili, zda se jednalo pouze o výmysl nebo
zda se tak opravdu mělo stát a Bruce Dickinson si to nakonec rozmyslel.
V každém případě Bruce zůstává stále s Iron Maiden. Na uvolněné místo kytaristy je zapotřebí
někoho příjmout a tak do kapely přichází velmi nadějný Janick Gers, který již hrál na prvním
sólovém albu Bruce Dickinsona.
"Když odešel Adrian, sešli jsme se celá kapela a brzy bylo jasné, koho vezmeme. Janicka Gerse
známe řadu let, jsme přátelé a on nám vyhovuje i jako muzikant. Vždy žil heavy metalem a
hlavně je velkým příznivcem Iron Maiden." řekl na adresu nového kytaristy Steve Harris.
Janick Gers pak po pár týdnech u železné panny prohlásil: "Nejsme žádné hvězdy, jsme zajetá
kapela. Naše desky sice kupuje strašná spousta lidí, ale to ještě neznamená že jsme tak skvělí.
Jsme prostě muzikanti a děláme svou práci dost poctivě".
Jako předzvěst nového alba začátkem září 1990 vychází singl s názvem "Holy smoke". Krátce
po vydání singlu vyšlo v říjnu nové LP "No prayer for the dying". Obsahuje takové pecky jako
úvodní skladbu "Tailgunner", singlový song "Holy smoke" nebo výbornou skladbu z péra Bruce
Janick Gers Dickinsona "Bring your daughter ... to the slaughter". Poslední uvedená skladba se objeví na
singlu vydaném na vánoce 1990 a získá první místo na singlovém žebříčku ve Finsku a také ve
Velké Británii. Samotná píseň měla být původně na prvním sólovém LP Bruce Dickinsona, nakonec se však objevila až na albu kapely. Iron Maiden
jsou v pohodě a kapela se vydává na koncertní turné. Vzhůru na šňůru po celém světě a opět rozdávat radost svým věrným fanouškům.
